|
|
Investigating associations of saproxylic beetles with forest structure through the analysis of species composition and feeding guilds
KOZEL, Petr
The thesis contains studies focusing on various forest biotopes of Central Europe and saproxylic beetles as a model group for forest ecology research. In the review, current knowledge about the threats for forest biota, mainly saproxylic beetles are discussed in the context of species composition and trait-based approach. Various stages of succession in the patches of disturbed forests, their connectivity, the introduction non-native tree species, and the assessment of feeding guilds using stable isotopes are studied in the relation to saproxylic beetles in separate chapters.
|
|
|
Vliv pastvy ovcí na druhové složení a produkci biomasy travního porostu.
JINDŘICHOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše, kde jsou popsány informace o pastevních a trvalých travních porostech v ČR a vývoj jejich ploch. Jsou charakterizovány systémy pastvy. Vybavení pastviny a stručné informace k jednotlivým zařízením. Dále zde jsou i informace o vegetaci jako je druhová skladba, optimální skladba porostu pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat, chutnost vegetace pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat. V rešerši je uveden i výživný i vodní režim s jejich indikátory a rozdělením. Důležitý je také vliv obhospodařovaní na druhové složení porostů. Dále je charakterizována pastva ovcí, význam chovu, plemena a jejich rozdělení, etologii, početní stavy v ČR, reprodukci, péči o jehňata i stádo a nemoci s nimi spojené. V Práci byla posuzována druhová skladba - pokryvnost agrobotanických skupin a podíl prázdných míst. Dále byla sledována produkce biomasy i sušiny. Nejlepší druhová skladba byla zjištěna pří sečném systému. Nej-vyšší produkce bylo dosaženo při sečném systému na louce č.2. U hodnocených porostů je možné navrhnout (snížení zatížení, hnojení, přísevy, zkrácení pastevní doby)
|
|
|
Hodnocení zatížení a botanická skladba pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku
BÖHMOVÁ, Miroslava
V bakalářské práci byl sledován vliv frekvence spásání, zatížení a sešlapávání pastevních porostů skotem ve vybraném zemědělském podniku. Základem je literární rešerše, která obsahuje nástin systémů pastvy, zastoupení botanických druhů a agrobotanických skupin, vliv hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu pastevních porostů. Pokusná část byla prováděna v Jihočeském kraji v obci Hracholusky-Vrbice. Pokus zahrnuje snímky ze dvou pastvin pro skot, kde byl pokus prováděn. Získaná data byla použita pro vyhodnocení chutnosti trav a pro výpočet zastoupení druhové diverzity. Součástí praktické části bylo vypočítání zatížení v pastevním období a vliv spásání a sešlapávání na rostliny.
|
|
|
Floristicko-ekologická studie sinic a řas v různých typech stojatých vod na severním Plzeňsku
ČECHUROVÁ, Markéta
Na 10 různých vodních plochách v okrese Plzeň-sever probíhal v roce 2020 algologický výzkum. Jednalo se především o stojaté vodní plochy s post-těžebním charakterem nebo o plochy vytvořené člověkem. V těchto oblastech byl sbírán fytoplankton a byly měřeny environmentální parametry (pH, vodivost, průhlednost, teplota, obsah živin). Nalezené sinice a řasy byly určovány do nejnižší možné taxonomické jednotky. Byly studovány vztahy mezi prostředím a druhovým složením. Celkem bylo nalezeno 77 druhů fytoplanktonu.
|
|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Vliv mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů v porovnání s lišejníky
Růžičková, Anna ; Man, Matěj (vedoucí práce) ; Starosta, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mikroklimatu na rozšíření druhů a složení společenstev mechorostů a lišejníků. Vymezuje pojem mikroklima, charakterizuje specifické vlastnosti mechorostů zodpovídající za jejich senzitivitu vůči mikroklimatickým podmínkám a zahrnuje porovnání role jednotlivých mikroklimatických faktorů v řízení distribuce mechorostů a lišejníků. Pro mechorosty jsou klíčovými mikroklimatickými faktory vlhkost a teplota vzduchu, ale jejich význam se liší mezi funkčními skupinami druhů a v závislosti na typu biomu. Díky dostupným přenosným měřícím zařízením s velkou kapacitou baterie a paměti je možné měřit mikroklima in-situ, dlouhodobě a s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Přesto je v současnosti k dispozici pouze 12 bryologických studií, které přinášejí terénní mikroklimatická data měřená souvisle na malých prostorových škálách. Stěžejní část práce shrnuje tyto studie a porovnává použité metodické přístupy. Práce může sloužit jako výchozí materiál při navrhování designu bryologických mikroklimatických studií.
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
The effect of habitat continuity and management on species composition and diversity
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Polopřirozené louky východní Moravy disponují velkým potenciálem hostit druhově bohatá rostlinná společenstva. Nicméně změny ve způsobu využívání půdy během druhé poloviny minulého století byly rychlé a rozsáhlé. Mnoho přirozených luk bylo rozoráno. Koncem 80. a počátkem 90. let byla některá z obdělávaných polí oseta druhově chudou jetelotravní směsí a přeměněna zpět na louky. Obnova luk na bývalých polích je velkou výzvou. Zpětná kolonizace těchto polí může být značně komplikována počátečním osetím druhově chudou produktivní směsí. Cílem této studie je určit rozdíly v druhové skladbě a druhové bohatosti travních porostů mezi uměle vysetými loukami (na bývalých polích) a fragmentech původních luk s kontinuitou více než 70 let nerušeného vývoje v severní části Bílých Karpat na severovýchodě České republiky a identifikovat druhové vlastnosti, omezující schopnost druhů kolonizovat louky vznikající na bývalých polích. Vybrané rostlinné druhy (celkem 137 druhů) byly zkoumány na 66 loukách. Zkoumané louky byly klasifikovány podle kontinuity a typu managementu. Prostorová korelace zkoumaných luk byla posuzována s použitím koordinát centroidu (těžiště) každého polygonu. Vliv kontinuity na druhovou skladbu a diverzitu byl testován až po odfiltrování managementu a abiotických faktorů (TWI, DAHI, svažitost,...
|
|
|
Diverzita zooplanktonu tatranských jezer v prostoru a čase
Čablová, Radka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je první výzkumnou studií, která hodnotí druhové složení, druhovou bohatost i druhovou abundanci zooplanktonu v litorálních vzorcích 90 tatranských ples (Západní a Vysoké Tatry Slovenska a Polska), odebraných v září roku 2004, v kontextu environmetálních parametrů jezer a prostorových vztahů jednotlivých ples. Nejčastěji se vyskytující druhy v tatranských plesech v roce 2004 byly hodnoceny i z hlediska jejich výskytu v jezerech před sto lety (Minkiewicz 1914, 1917 a Lityński 1913, 1917), během období acidifikace (Ertl & Vranovský 1964, Ertl et al. 1965, Hrbáček et al. 1974, Stuchlík et al. 1985) a během období zotavování ples z okyselení (Hořická et al. 2006, Sacherová et al. 2006). Vztahy mezi jednotlivými proměnnými byly analyzovány za pomoci Poissonovy regrese, shlukové analýzy s multinomickou regresí, kanonické korespondenční analýzy, Mantelových testů a vícenásobné negativně binomické regrese. Výsledkem analýz bylo rozdělení jezer do čtyř shluků (A, B, C, D). Každý shluk byl tvořen jezery se stejnými environmentálními, prostorovými faktory a podobným druhovým složením. Třináct druhů zooplanktonu (Acanthocyclops vernalis, Acroperus harpae, Alona affinis, Arctodiaptomus alpinus, Ceriodaphnia quadrangula, Cyclops abyssorum tatricus, Daphnia longispina, Eucyclops serrulatus,...
|
host ::
RSS.